Krásné staré kredence

Mám moc ráda historii. Každá stará věc má v sobě jakýsi příběh a jakousi nostalgii. Já jsem velmi nostalgicky založená a dokážu se dívat dlouhé hodiny na předměty, které mají třeba sto let. Vždy si představuji, kdo danou věc využíval a k čemu. Komu dříve daná věc patřila, kde k ní přišel, jak se s ní zacházelo anebo kdy ji dotyčný měl naposledy, než ji odložil. A díky této mé zálibě ve starých věcech jsem si zamilovala antikvariáty a staré půdy. Nejlepší jsou to ty půdy ve starých domech. A já mám to štěstí, že v rodině máme dva staré domy, jsou mých prarodičů. U nich na půdě jsou věci prý ještě po původních majitelích.

Starý nábytek má své krásné kouzlo

A to bylo něco pro mě. Jednou jsem tam našla starý stůl. Měl na sobě hodně prachu a vypadalo to, že tam snad už padesát let stojí. Čí asi byl? Mých prarodičů nebyl, to vím jistě, a navíc o něm ani nevěděli. Stůl jsem otřela starým hadrem, který jsem taky našla na půdě a jen tak jsem se zamyslela, komu asi patřil. Vytvořím si vždy několik variant a pak se prám dědy a babičky, jestli si náhodou na něco nevzpomenou. O stolu nic neví, ale ví, kde jsou dva kredence Svetpokladu. To mě velmi zaujalo, protože už ten název, kredenc, je docela staré slovo.

Staré věci působí majestátně

Když jsem kredence viděla na půdě, tak jsem si je hned zamilovala. Byly to velké robustní krásky z kvalitního masivu. Vypadalo to na ořech, ten je sám o sobě velmi kvalitní. Sice lak na kredencích nebyl už ve skvělém stavu, ale i tak kredence vypadaly božsky. A já se rozhodla je opravit. Na internetu jsem se dočetla, jak pečovat o retro nábytek a jak ho opravit. Šetrně jsem obrousila starý lak, který se olupoval. Nyní byly kredence krásně opracované a přírodní. A já si tak říkala, který šikovný truhlář je asi dělal. Určitě mu musely dát velkou práci, protože každý záhyb kredenců byl dokonalý a precizně opracovaný. Šlo vidět, že jde o krásný kus, a ne ledajaké sériové strojové vyrábění, co vydrží ani ne rok a pak se rozpadne.

V jakých případech může banka zamítnout žádost o úvěr?

Bankovní instituce jsou, co se týče úvěrových produktů, ke svým žadatelům velmi přísní. Žadatel musí splnit hned několik zákonných podmínek, aby mohl o úvěr vůbec usilovat. A to už vůbec nemluvíme o dlouhém schvalovacím procesu a tolik nenáviděné byrokracii. Pojďme se společně podívat na nejčastější důvody, které vedou k zamítnutí úvěru.

Peníze na uzdě

  • Nedostatečný příjem

Pravidelný měsíční příjem je jednou z podmínek při žádosti o jakýkoliv úvěrový produkt v bance. Žadatel ho musí doložit společně s pracovní smlouvou na dobu neurčitou. Samozřejmě se akceptují i příjmy se samostatně výdělečné činnosti nebo podnikání. Některé banky dokonce akceptují i příjmy z pronájmu nemovitosti. Ovšem pokud výši svých příjmů nemůžete adekvátním způsobem doložit, případně jsou příjmy příliš nízké, odejde z banky většinou se zamítnutým úvěrem. V případě, kdy jste v práci jen na dobu určitou, může vám být úvěr za jistých okolností schválen. Musí však být zcela splacen ještě před vypršením pracovní smlouvy. V případě výpovědní nebo zkušební lhůty bohužel úvěr s určitostí nezískáte. Pro banku totiž představujete až příliš velké riziko. V obou případech totiž může být váš pracovní poměr ukončen a vy nebudete mít z čeho úvěr splácet.

Podání rukou

Pokud přesto toužíte po úvěru, je možné zažádat u nebankovních společností. Ty totiž mnohdy výši příjmů neposuzují a úvěr nabídnou téměř každému, kdo o něj přijde požádat. Musíme zmínit i nebankovní hypotéku, která má podobné vlastnosti a podmínky jako ta bankovní.

  • Záznam v registrech

Dalším velmi častým důvodem, který vede banku k zamítnutí žádosti o jakýkoliv úvěrový produkt, je záznam v některém z registrů. V České republice máme přesně čtyři a údaje v nich jsou bankám volně k dispozici. Pokud u vás banka tuto skutečnost zjistí, i v tomto případě k vám musí nahlížet jako k rizikovému žadateli a úvěr zamítnout.

Kov bez nástrojů neopracujeme

Kdybychom dnes neznali kovy, byli bychom v mnoha ohledech primitivnějšími tvory, nedosahujícími takového stupně vývoje, jakého jsme dosáhli. Protože se stačí porozhlédnout kolem sebe, abychom si uvědomili, jak jsou pro nás takové kovy a výrobky z nich důležité. Rozhlédněte se kolem sebe ve své domácnosti, rozhlédněte se někde na ulici, ale klidně i kdekoliv jinde, a určitě vám dojde, co všechno bychom postrádali, kdyby si lidstvo doposud neosvojilo umění vyrábět a následně opracovávat nejrůznější kovy.

obrázek dílny

Kov potkáme prakticky všude. A většinou bychom k němu nenašli alternativu, většinou by se nenašel materiál, který by nám ho dokázal stejně kvalitně nahradit. Ale abychom takové kovové výrobky k dispozici měli, musíme nejenom znát kovy jako takové, ale musíme i vědět, jak se tyto opracovávají, a musíme být k tomuto účelu pochopitelně i náležitě vybavení. Vždyť si jenom zkuste vzít kus železa nebo jiného kovu a něco si z něj vyrobit bez využití různých strojů a nástrojů! Takřka jistě neuspějete. A uspějete-li, pak to určitě nakonec nebude dokonalost sama.

Abychom tedy měli to kovové, co k životu potřebujeme, musí existovat i to, co nám pomáhá s opracováváním takových materiálů, a musíme mít pochopitelně i pracovníky, kteří s tím umí zacházet. Pro které není třeba takzvanou španělskou vesnicí dejme tomu výstružník stavitelný. Což je sice něco, o čem nemá většina z nás snad ani potuchy, ale nebýt toho, nebyla by naše situace tak dokonalá, jak je.

práce s kovem

A co si pod takovým výstružníkem představit? Pokud vás to zajímá, vězte, že jde o jeden z nástrojů, který určitě nesmí chybět při dokončovacích pracích v kovovýrobě. Protože ani bez tohoto kvalitního nástroje bychom se zde neobešli. To díky němu zvládají lidí zpracování přesných otvorů, to díky němu se nám daří proces vystružování a výroba otvorů splňujících veškeré parametry.

Nebýt výstružníků, nebylo by ani dokonalých děr. A ani ty v kovových výrobcích často nesmí chybět.